Studie* zkoumá šíření dezinformací mezi politickými stranami v 26 zemích během šesti let.
Analýza 32 milionů tweetů od více než 8 000 poslanců odhalila, že radikálně pravicové populistické strany jsou nejvíce náchylné k šíření dezinformací. Naopak levicový populismus a pravicová politika obecně nebyly s šířením dezinformací významně spojeny. (journals.sagepub.com)
Autoři studie, Petter Törnberg a Juliana Chueri, naznačují, že dezinformace by měly být chápány jako součást současné vlny radikálně pravicového populismu, který se staví proti liberálním demokratickým institucím.
Radikálně pravicoví populisté často využívají k šíření svých názorů alternativní mediální ekosystémy, včetně online zpravodajských webů a blogů, což posiluje jejich ideologické poselství a poskytuje protiváhu mainstreamovým médiím. uva.nl
Studie zdůrazňuje, že šíření dezinformací není univerzálním jevem napříč politickým spektrem, ale je specificky spojeno s radikálně pravicovými populistickými stranami. Tento trend představuje výzvu pro demokratické procesy, protože dezinformace mohou podkopávat důvěru veřejnosti v instituce a narušovat volební rozhodování.
Originální název „When Do Parties Lie? Misinformation and Radical-Right Populism Across 26 Countries“
Největší podíl na šíření dezinformací mají SPD, Trikolóra a Stačilo!, které často využívají manipulativní rétoriku a přebírají obsah z dezinformačních webů.
ANO se pohybuje mezi populismem a dezinformacemi, někdy používá zavádějící tvrzení, ale nelze ho přímo zařadit mezi dezinformační strany.
Demokratické a středové strany dezinformace spíše nešíří a podporují boj proti nim.
Celkově platí, že dezinformace jsou hlavně nástrojem populistických a krajně pravicových hnutí, která se snaží zpochybnit liberální instituce a polarizovat společnost.